Čemu vděčíme za tento projekt? Výletům na jižní Moravu. Upřímně, Pražáci se dobrovolně nevzdalují 250 km od bezpečné zóny pražských kaváren kvůli procházkám do přírody. Na to máme Letnou. Tou silnou motivací byl kladný vztah k vínu a láska k jižní Moravě. A na začátku všeho stál jeden skvělý mejdan.
První zážitek ze sklípku
Ten se odehrál ve sklípku Pavla Majera v Mikulově, což byla dvojitá rána pod pražský pás. Za prvé Pan Majer byl neskutečně vtipný a pohostinný, zpíval s námi, bavil nás a v pozdních hodinách začal každému otevírat lahev podle ročníku jeho narození. Dodnes mě mrzí, že se to odehrálo v době, kdy jsme vína dělili na červené a bílé. A druhá podpásovka byl Mikulov. Kdo by čekal, že tohle město bude tak krásný? Jakože kurva krásný! Tady vznikla láska k jižní Moravě, která rostla každou další návštěvou.
Legalizace cest na Moravu
S přibývajícím věkem začnete mít špatný pocit z dobře prokaleného víkendu, a tak hledáte záminky k pití. A co je lepší záminkou pro destrukci těla než jeho obnova? Takže sport! Jezdit běhat na Moravu je zjevná blbost, ale kola zní smysluplně. Přeci jen pražští řidiči a pražští cyklisté mají pro sebe stejné pochopení jako tuleň s žábou. Žádné. Za první cyklovýlet patří veliký obdiv Nadě a Karlovi, že přesvědčili mého muže, aby jel na „super kola“. Za další cyklovýlety patří obrovský dík mému muži, že je akceptoval i přes prožité útrapy na „zasraných kolech“. A největší díky patří Péťovi Srnovi, že nás při výletě na „kole, na který vůbec neměl čas“ vnutil do sklípku k Honzovi Filipovi.
První kroky
Honza nás nadchnul svým vínem, skromností, pohostinností a příběhem plným komplikací při oživování neznámého vinařství. Chtěli jsme zprostředkovat tento zážitek a Honzu podpořit. Takže na podzim 2017 vznikl nápad na šíření osvěty o neznámých vinařích mezi přátele, kteří zarytě pijí Tarapacu a Jacob´s Creek. Osvěta fungovala, vína z lednice mizely a kamarádi měli stále žízeň.
Butik nás přesvědčil
Navštívili jsme hodně vinařů, ale jeden víkend rozhodl. Popíjeli jsme luxusní bílé v butikovém novém vinařství v Mikulově, které patří podnikateli, co vše zainvestoval, ale s výrobou vín nemá nic společného. A pak jsme mluvili s malých vinařem, který nám vyprávěl, jak celá rodina pracuje na vinici, jak dělají pár tisíc lahví a snaží se obstát ve velké konkurenci.
A tady přichází pověstné „srdíčko“. Bylo nám jasné, že tohle je to, co chceme podporovat. Malé neznámé vinaře s rodinnou tradicí a obrovskou motivací dělat dobré víno. Vinaře, co svou práci opravdu znají, tráví dny a týdny ve vinohradu a když se počasí zblázní, může to pro ně znamenat katastrofu. Zajímají nás osobnosti, opravdovost a příběh.
Jo a Honza Filip i Pavel Mayer jsou součástí našeho projektu.
